Články

Na tomto místě vám přinášíme formou krátkých článků informace, na které se nás často ptáte a také některé zajímavosti.

 

Elektro

K čemu slouží pravidelné revize?

Každé zařízení stárne a opotřebovává se, je tedy potřeba kontrolovat jeho stav a to především z hlediska BEZPEČNOSTI.

 

Na čem závisí lhůty revizí na elektrických zařízení?

Na prostředí, ve kterém je el. zařízení umístěno a na tom k jakému účelu slouží.

 

Jaké má výhody el. ovládání žaluzií a osvětlení?

Ovládání osvětlení a rolet může být řízeno uzavřenými okruhy, které moho být spolu propojeny. Osvětlení, případně žaluzie mohou být ovládány:

• z místa
• centrálně
• dálkově pomocí infračerveného záření
• v závislosti na čase
• v závislosti na jasu nebo pohybu

Výhody: zapínáním ovládaným podle jasu, podle času a potřeby lze snížit náklady na energii.

 

Jaké má výhody el. ovládání vytápění?

Ovládáním vytápění se má spotřeba energie pro vytápění udržovat tak nízká, jak je možné, to znamená bez újmy na pohodě pro uživatele vytápěných prostorů. Optimální provoz topné soustavy se docílí zejména:

• inteligentním ovládáním
• nastavením doby vytápění podle doby využití nebo individuálně pro každý prostor
• možností nastavení teploty individuálně pro každý prostor dle využití, např.v době odpočinku vyšší teplota než v době s tělesnou činností
• odpojením celého topného zařízení nebo přechodem na pouhé temperování v dobách, kdy se prostory nepoužívají

 

Hromosvody

Které objekty by se měli chránit před bleskem?

• místa, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob, zejména na stavbě pro bydlení, stavby kde se shromažďují lidé – obchody, zdravotnická zařízení, školská zařízení, stavby ubytovacích zařízení nebo stavby pro větší počet zvířat
• tam, kde by blesk mohl způsobit poruchy s rozsáhlými důsledky na veřejných službách jako jsou elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží nebo budovy pro spojová zařízení
• tam, kde by mohlo dojít k výbuchu, zejména ve výrobně a skladu výbušných nebo hořlavých hmot, kapalin a plynů
• tam, kde by mohly vzniknout škody na kulturních (případně i jiných) hodnotách, zéjmena v obrazárně, knihovně, archívu, muzeu nebo budova s kulturní památkou

 

Co všechno zahrnuje ochrana před bleskem?

Systémy ochrany před bleskem se děli na dvě části:
Vnitřní systém ochrany před bleskem je tvořen buď ekvipotenciálním pospojováním proti blesku, nebo elektrickou izolací vnějšího systému ochrany. Použití svodičů bleskových proudů, svodič přepětí, svodič přepětí pro koncový spotřebič, svodič přepětí pro komunikační vodiče.
Vnější systém ochrany před bleskem sestává z jímací soustavy, soustavy svodů a uzemňovací soustavy.
Vnější systém ochrany může být přímo uchycen ke stavbě nebo může být instalován izolovaný (oddálený) systém.
Třídy ochrany před bleskem jsou čtyři a ta nejkvalitnější si dokáže poradit s 98% blesků. Její rozpětí je od 3 000A do 200 000A. Oproti tomu ta nejméně kvalitní ochrana řeší pouze blesky mezi 16 000A až 100 000A, proto je její efektivita lehce přes 80%.

 

Z jakého materiálu lze udělat hromosvod?

Meď, pozinkovaná ocel, slitina hliníku AlMgSi, nerezová ocel
Měď: je kov s nejlepší vodivostí díky které se i nejméně zahřívá při průchodu blesku. Pro své vlastnosti se také nejčastěji volí v případě hromosvodů na dřevěné konstrukce.
Pozinkovaná ocel: používá se od konce 50let a to díky jejímu dostatku a hlavně nízké ceně.
Slitina hliníku AlMgSi: je to velmi dobře opracovatelný materiál s dobrou vodivostí a malou hmotností, která při dobrém opracování má velmi dlouhou životnost. Nerezová ocel: vyplatí se všem, kteří jsou schopni uvažovat v dlouhodobějším horizontu desítky let.

 

Jak udělat hromosvod na starém domě?

Dodělání hromosvodu na stávajícím domku je nejenom pracné ale i drahé. Na starším objektu je totiž jednou z nejdražších částí dovybudování chybějící zemnící soustavy. Na tomto úkonu je nejdražší právě kopání, oproti tomu cena za pásek tvoří menší část nákladů.
Pokud nelze obkroužit celý dům, můžeme ještě přistoupit k dalšímu kompromisu a to že kolem objektu vytvoříme neuzavřenou smyčku. Pokud nemáme základový zemnič a musíme ho vytvořit lze celý objekt obkopat ve vzdálenosti 1metru od objektu a 1metr hluboko, kde uložíme páskový zemnič. Nejméně kvalitním řešením, ale z hlediska vyrovnaní potenciálu stále možným a lepším řešením než použití samostatně zemněných svodů je u každého svodu hromosvodu zatlouci několik tyčových zemničů a ty pak spojit mezi s sebou páskem nebo drátem.

 

Jak se hromosvod montuje?

Hromosvod se montuje buď na fasádu, nebo ho můžeme umístit i pod omítku. Svody můžeme vytvořit buď z materiálu jako je meď, AgMgSi, FeZn, nebo použít izolovaný drát.